Evžen Oněgin

• Autor: Puškin, Alexandr Sergejevič,
• Literární druh: lyricko-epické dílo,
• Žánr: veršovaný román,
• Doba: ruská vesnice a Moskva, počátek 19. století.

   Protagonisti:
     Evžen Oněgin: typ petrohradského šviháka, mladého šlechtice, člověk společenský, nadaný, schopný, ale povrchní, bez hlubších cílů, znuděný.
     Taťjana: romantická, citlivá dívka, upřímná, schopná, důvěřivá, morálně čistá, sentimentální
   Vedlejší postavy:
Olga: veselá, trochu koketní; Vladimír Lenský: mladý statkář, snílek, neúspěšný básník, naivní; Paní Larinová: matka Olgy a Taťjany; Strýc Oněgina: umírá a Oněgin se mu snaží zavděčit, aby získal jeho statek; Otec Oněgina: měl dluhy, ale stále pořádal plesy; Chůva Taťjany; Zereckij: karbaník, pijan, dobrý střelec, vtipálek; Gremin: generál, kníže.
   Stručný děj:
          Příběh ruského šlechtice, který přijíždí na venkov ujmout se dědictví po svém strýci; dosud vedl světácký, hýřivý život, nudil se, ale ani venkov ho nezměnil; seznámení s mladým statkářem a básníkem Vladimírem Lenským, zavedl ho do rodiny Larinových (vdova se dvěma dcerami); Oněgin poznal Olgu i Taťjanu (pro ni je ztělesněným ideálem, zamilovala se do něho); Taťjanin dopis Oněginovi= vášnivé a upřímné vyznání lásky, Oněgin odmítl, při návštěvě Larinových naschvál flirtoval se snoubenkou Lenského Olgou, vzbudil jeho žárlivost, vyzván na souboj, v němž Lenský zabit; Olga se provdala za důstojníka; Taťjana s matkou odjela do Moskvy, po čase se provdala za staršího knížete Gremina; Oněgin ji po letech znovu potkal v Petrohradu na plese už jako přední dámu společnosti, touží po ní, píše jí láskyplné dopisy, ale zůstávají bez odpovědi, navštíví ji, vyzná ji lásku, ale Taťjana, ač ho stále tajně milovala, odmítla a zůstala věrná svému muži.
   Podobná díla: Romeo a Julie- nenaplněná láska,
   V díle nalezneme: rysy romantismu (základním rysem je hlavní hrdina) i realismu (autor popsal pravdivě a věrně ruskou společnost).
   Stavba díla: 8 hlav, u každé hlavy je motto (ruských i cizích autorů).
   Kompozice: zrcadlová (Olga x Taťjana),
                                        (Lenský x Oněgin),
                                        (venkov x město).
Zbytečný člověk: hrdina většinou z vyšší vrstvy: nadaný, přitažlivý, ale v carském Rusku nemůže uskutečnit své přání a touhy, proto se uchyluje do prázdného snění, postrádá schopnost činu, cynický, neumí opětovat lásku a vybudovat dlouhodobý vztah.
   Zařazení do kontextu tvorby: vrcholné dílo, postavu zbytečného člověka vytvořil i v Pikové dámě a Kapitánské dcerky.
Oněginská strofa: sloky: 14 veršů,
                                osmi nebo devíti slabičné,
                                rým: sdružený, nebo střídavý,
                                je obměnou Shakespearovského sonetu.
   Inspirace: Petr Iljič Čajkovskij: opera Evžen Oněgin

                     Ilja Repin: Souboj Oněgina s Lenským (olejomalba).

Alexandr Sergejevič Puškin

Ruský romantismus.
Díla: Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Boris Godunov

 

Romantičtí autoři

Karel Hynek Mácha (Česká literatura), Viktor Hugo (Francie), George Gordon Byron (Anglie), Walter Scott (Anglie), Adam Mickiewicz (Polsko)

 

Romeo & Julie

 

• Autor: Shakespeare, William,
• Literární druh: drama,
• Žánr: tragédie,
• Doba: 16. století, italské město Verona a později Mantova.

   Protagonisti:
     Romeo: upřímně milující Julii, odhodlaný obětovat pro Julii vše.
     Julie: chytrá, statečná, citlivá, oddaná dívka.
   Vedlejší postavy:
Tybalt: Juliin bratranec, rváč; Merkucio: Romeův přítel, výmluvný a vtipný; Chůva; Eskalus: vévoda veronský; Paris: mladý šlechtic, budoucí manžel Julie; Stařec: z rodu Kapuletů; Benvolio: synovec Montekův a přítel Romeův; Bratr Vavřinec: františkán; Bratr Jan: z téhož řádu; Baltazar: Romeův sluha; Samson a Řehoř: sluhové Kapuletovi; Petr: sluha Juliiny chůvy; Abraham: Sluha Montekův; Lékárník; tři hudebníci; panoš Parisův; manželé Montekovi; manželé Kapuletovi.
   Stručný děj:
          Příběh tragické lásky dvou mladých lidí – Montekova syna Romea a Julie Kapuletové; nepřátelství, vzájemná zaujatost a nenávist obou rodů; seznámení Romea na slavnostním plese Kapuletových se 14letou Julií, slib věrné lásky, tajný sňatek v klášteře v cele františkánského mnicha bratra Vavřince;  střetnutí Tybalta s Romeem (v souboji Tybalt probodne Merkucia, přítele Romeova, a ten ho zabije); Romeo utíká z města do Mantovy; připravován sňatek Julie s hrabětem Parisem, Julie se vzpírá, Vavřinec ji nabízí uspávací lék, který způsobí zdánlivou dočasnou smrt; vysvětlující zpráva Romeovi nešťastnou náhodou nedoručena; Romeo se dozví od sluhy Baltazara o Juliině „smrti“, v rodinné hrobce se otráví; když Julie procitla a spatřila mrtvého Romea, probodla se dýkou; nad hrobem milenců uzavírají teprve oba otcové smír.
     Podobná díla: Petr a Lucie: Romain Rolland,
                            Romeo, Julie a tma: Jan Otčenášek.
     Stavba dramatu: Prolog ve formě sonetu (poté 5 dějství, výstupy, repliky) a scénické poznámky (v závorce kurzívou).
     Básnická forma: vyšší společenská vrstva (Romeo)- verš, nižší společenská vrstva (chůva)- próza.

William Shakespeare

Anglická renesance.
Tvorba: komedie: Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, drama Romeo a Julie,
              historické hry: Richard II. a III.; Jindřich IV, V, VI
              tragédie: Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear,
Blankvers: nerýmovaný pětistopý jambický verš.

 

Renesanční autoři

Dante Alighieri (Itálie), Giovanni Boccaccio (Itálie), Francois Villon, (Francie), Francois Rabelais (Francie), Lope de Vega (Španělsko)