Filmy a literatura: Evžen Oněgin

Autor: Puškin, Alexandr Sergejevič,
Literární druh: lyricko-epické dílo,
Žánr: veršovaný román,
Doba: ruská vesnice a Moskva, počátek 19. století.

   Protagonisti:
     Evžen Oněgin: typ petrohradského šviháka, mladého šlechtice, člověk společenský, nadaný, schopný, ale povrchní, bez hlubších cílů, znuděný.
     Taťjana: romantická, citlivá dívka, upřímná, schopná, důvěřivá, morálně čistá, sentimentální
   Vedlejší postavy:
Olga: veselá, trochu koketní; Vladimír Lenský: mladý statkář, snílek, neúspěšný básník, naivní; Paní Larinová: matka Olgy a Taťjany; Strýc Oněgina: umírá a Oněgin se mu snaží zavděčit, aby získal jeho statek; Otec Oněgina: měl dluhy, ale stále pořádal plesy; Chůva Taťjany; Zereckij: karbaník, pijan, dobrý střelec, vtipálek; Gremin: generál, kníže.
   Stručný děj:
          Příběh ruského šlechtice, který přijíždí na venkov ujmout se dědictví po svém strýci; dosud vedl světácký, hýřivý život, nudil se, ale ani venkov ho nezměnil; seznámení s mladým statkářem a básníkem Vladimírem Lenským, zavedl ho do rodiny Larinových (vdova se dvěma dcerami); Oněgin poznal Olgu i Taťjanu (pro ni je ztělesněným ideálem, zamilovala se do něho); Taťjanin dopis Oněginovi= vášnivé a upřímné vyznání lásky, Oněgin odmítl, při návštěvě Larinových naschvál flirtoval se snoubenkou Lenského Olgou, vzbudil jeho žárlivost, vyzván na souboj, v němž Lenský zabit; Olga se provdala za důstojníka; Taťjana s matkou odjela do Moskvy, po čase se provdala za staršího knížete Gremina; Oněgin ji po letech znovu potkal v Petrohradu na plese už jako přední dámu společnosti, touží po ní, píše jí láskyplné dopisy, ale zůstávají bez odpovědi, navštíví ji, vyzná ji lásku, ale Taťjana, ač ho stále tajně milovala, odmítla a zůstala věrná svému muži.
   Podobná díla: Romeo a Julie- nenaplněná láska,
   V díle nalezneme: rysy romantismu (základním rysem je hlavní hrdina) i realismu (autor popsal pravdivě a věrně ruskou společnost).
   Stavba díla: 8 hlav, u každé hlavy je motto (ruských i cizích autorů).
   Kompozice: zrcadlová (Olga x Taťjana),
                                        (Lenský x Oněgin),
                                        (venkov x město).
Zbytečný člověk: hrdina většinou z vyšší vrstvy: nadaný, přitažlivý, ale v carském Rusku nemůže uskutečnit své přání a touhy, proto se uchyluje do prázdného snění, postrádá schopnost činu, cynický, neumí opětovat lásku a vybudovat dlouhodobý vztah.
   Zařazení do kontextu tvorby: vrcholné dílo, postavu zbytečného člověka vytvořil i v Pikové dámě a Kapitánské dcerky.
Oněginská strofa: sloky: 14 veršů,
                                osmi nebo devíti slabičné,
                                rým: sdružený, nebo střídavý,
                                je obměnou Shakespearovského sonetu.
   Inspirace: Petr Iljič Čajkovskij: opera Evžen Oněgin